I letošní školní rok zahájili žáci šestého ročníku adaptačními kurzy. Již tradičně se jedna třída po druhé vypravila vždy spolu se svým třídním učitelem, metodičkou primární prevence a zdravotníkem do penzionu ve Smečně. Žáci zde strávili tři dny plné aktivit, které jim pomohly lépe se vzájemně poznat a upevnit kolektiv, součástí kterého teď jsou. A jak vypadal takový typický den novopečených šesťáků, se můžete dočíst na následujících řádcích:
Po dvouměsíčním prázdninovém odpočinku a dvou dnech ve škole jsme společně vyjeli na adaptační kurz do námi již prověřeného rodinného penzionu ve Smečně. Autobus přijel s mírným zpožděním, naložili jsme kufry a tašky plné pomůcek a vydali jsme se na cestu.
I když jsme každou chvíli stáli v kolonách, tak jsme nakonec v pořádku dojeli do cíle. Již na nás čekala otevřená brána a velmi milá a vstřícná paní provozní. Při vstupu do areálu se z několika úst ozvalo: “RÁJ!”
...
Velký hlad trápil nás, takže jsme někteří snědli svačiny, které nám zbyly. Kdo neměl, tak nestrádal, protože se blížil čas oběda. Ale ještě před obědem jsme se museli společně domluvit na čase budíčku a večerky. Ještě jsme zvládli aktivitu na zapamatování jmen spolužáků. Tedy není úplně jisté, zda to bylo tak důležité pro nás nebo pro pana učitele. My už si jména spolužáků zapamatovali ve škole. Nalepili jsme si štítky na trička a ve dvojicích (z bývalých různých tříd) jsme si říkali, co nás baví, co děláme ve volném čase. Vždy jsme si na jmenovku napsali navzájem jedno písmeno ze jména. Když jsme splnili úkol, rozdělili jsme se do skupin podle počtu písmen ve jméně a navzájem jsme si říkali, co jsme si zapamatovali. Nejzajímavější informace jsme si sdělili společně. Aktivita byla naštěstí rychlá, protože jsme měli hlad a čekal nás výborný oběd – ovarová polévka, masové kuličky s rajskou a těstovinami. Téměř všichni jsme si moc pochutnali. S plnými bříšky jsme si šli odpočinout. Tedy jako odpočinek to opravdu nevypadalo.
Po polední pauze jsme začali tvořit pravidla třídy. Přestože bylo celý den horko, nám bylo na zahradě ve stínu vzrostlého ořešáku velmi příjemně. Pracovali jsme samostatně, ve dvojicích, ve skupinách a na závěr všichni společně. Vybrali jsme tři pravidla. Sice nám to dalo zabrat, ale nakonec jsme všichni spokojeni. Poté jsme si o pravidlech povídali, abychom všichni chápali, co znamenají.
Vypadá to, že nebyla svačina. Ale byla. Svačili jsme v průběhu vytváření pravidel a stihli jsme i krátký odpočinek. Na sváču byl jahodový jogurt a mňamka (Brumík nebo perník). Celý den máme možnost chodit do kuchyňky a připravit si pití – vodu se šťávou. Pravidla nám trvala docela dlouho a byli jsme vyčerpaní, takže jsme měli před večeří volno. Na zahradě jsou prolézačky, ping pong, trampolína, takže se nenudíme. Čas trávíme i společným povídáním.
Úderem šesté hodiny jsme spěchali na večeři. Měli jsme výbornou bramborovou kaši s pečeným kuřecím stehnem. A opět následoval krátký odpočinek. Náš pracovní den ještě neskončil. Poslední aktivita byla oddechová. Byl to Strom. Řetězili jsme informace na dané téma. Např. „Já jsem strom…. já jsem pejsek, který na ten strom čůrá… já jsem blecha na tom psovi…“ Naučili jsme se, co je nevyžádaná rada, jak nabídnout spolužákovi pomoc a jak si o pomoc říct. Touto aktivitou skončila dnešní pracovní část. Až do večerky jsme byli na zahradě a poté v pokojích. A teď Sprcha, zoubky a postýlka.
Mgr. Iveta Vomáčková, metodik primární prevence
